Turistické cíle v okolí obce Chocomyšl

Barokní lékárna v domě čp. 149 na klatovském náměstí. Roku ji založil 1639 lékárník Tobiáš Stilling, později ji provozovali jezuité z nedaleké koleje. Lékárna zde fungovala do r. 1966, pak byla přeměněna na lékárnické muzeum. Zařízení je z roku 1773, unikátní je dochovaná třístupňová lékárenská pec.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Barokní patrová budova, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

První hradby získaly Klatovy v době svého založení kol. r. 1260. Nejstarší zachované části pochází z poč. 14. století. V 15. století byla doplněna vnější hradba s baštami a dalším příkopem. Souvislé úseky hradby se dochovaly v ulicích Tyršova a Plzeňská, okrouhlé věže v ul. Václavská a Komenského.

Původem got. podsklepený dům z 15. stol. renes. přestavěn v 1. pol. 16. stol. Na zač. 19. stol. empírově upraven. V přízemí podloubí, obchody a průjezd s got. portálem. Novorenesanční čelní průčelí s bohatou štukovou výzdobou. Rozměrný zděný vikýř upraven do podoby střešního štítu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem renes. podsklepený dům ze 2. pol. 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 přestavěn. V přízemí obchod a průchod do dvora za domem. Čelní průčelí z 1. čtvrť. 20. stol. Rozměrný zděný vikýř upraven do podoby střešního štítu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem renes. podsklepený dům ze 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 empírově přestavěn. Při požáru r. 1863 přišel o krov. V přízemí průchod do dvora za domem. Namísto střešního štítu má rozměrný zděný vikýř. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.