Turistické cíle v okolí obce Chocomyšl

Kostel sv. Antonína Paduánského v Dlažově vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Klatovy s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Arciděkanský chrám z pol. 13. st., r. 1422 vypálený husity a v 18. stol. dokončený v barokním slohu. Opraven v l. 1926-27. Jednolodní obdélná stavba s křížovou klenbou zaklenutým presbytářem a kaplí. Ve zdech náhrobní kameny z l. 1510-1834.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Lštění je gotického původu ze 14. stol., do současné podoby upraven v 18. a 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původní gotický kostel byl postaven ve 2.pol. 14.st., později barokně přestavěn. V 16.st. přistavěna sakristie a v 17.st. věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. st. Historie kostela je spojena s rodem Černínů z Chudenic. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. st. a žil zde do r. 1945.

Kostel byl postaven jako raně gotická stavba ve 13. stol. R. 1764 byl barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. století, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO (seznam kulturních památek světového dědictví).

Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele v Maxově byl vysvěcen r. 1822, po požáru na konci 2. světové války obnoven. Nyní filiální ve farnosti Mrákov. Od r. 2003 chráněn jako kulturní památka.

Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.

Kostel sv. Jiljí v Třebnicích je gotického původu z 14. stol., upraven barokně byl v 18. stol. Nyní filiální ve farnosti Domažlice. Od r. 1958 je společně s ohrazeným areálem chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jiljí v Hlohové je barokní stavba z let 1764-1766 s využitím starší gotické svatyně. Je filiálním ve farnosti Staňkov bez pravidelných bohoslužeb. Kulturní památkou je od r. 1958.