Turistické cíle v okolí obce Pivoň

Původně románský kostel z poslední třetiny 12. století byl přestavován goticky (kaple sv. Barbory a věž) a barokně (1747, zejména hřbitovní brána a vnitřní zařízení). Unikátně dochovaný gotický krov. Rozsáhlá rekonstrukce 2001 - 2005.

Gotický hřbitovní kostel pocházející z první poloviny 14. stol. Po úderu bleskem v r. 1648 vyhořel a kromě jiných škod přišel o původní gotickou klenbu. Jeho kompletní opravy byly dokončeny až v r. 1920. V lodi kostela se nachází 15 renesančních náhrobků významných osobností města.

Asi pětimetrová dřevěná vyhlídková stavba byla na Kubíčkově skále u Tlumačova vybudována v létě r. 2012 a volně zpřístupněna veřejnosti v září téhož roku. Je součástí česko-německého projektu.

Kamenná Kurzova rozhledna 1041 m n. m., 24,8 m vysoká. Stávala zde dřevěná rozhl., vybud. r. 1894. Kamen. rozhledna otevřena r. 1905 (Klub českých turistů). Za války zabrána Němci, r. 1950 armádou. R. 1999 vrácena KČT. Po rekonstr. otevřena r. 2000.

Původem got. podsklepený dům z 15. stol. renes. přestavěn v 1. pol. 16. stol. Na zač. 19. stol. empírově upraven. V přízemí podloubí, obchody a průjezd s got. portálem. Novorenesanční čelní průčelí s bohatou štukovou výzdobou. Rozměrný zděný vikýř upraven do podoby střešního štítu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem renes. podsklepený dům ze 2. pol. 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 přestavěn. V přízemí obchod a průchod do dvora za domem. Čelní průčelí z 1. čtvrť. 20. stol. Rozměrný zděný vikýř upraven do podoby střešního štítu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem renes. podsklepený dům ze 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 empírově přestavěn. Při požáru r. 1863 přišel o krov. V přízemí průchod do dvora za domem. Namísto střešního štítu má rozměrný zděný vikýř. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. podsklepený dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Trojtraktové klenuté přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Střešní štít a úprava čelního průčelí z r. 1894. Vzadu dvorní pavlače na zděných arkádách. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Klenutý sklep a přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Freska v podloubí z konce 16. stol. s výjevem z řeznického cechu. Secesní střešní štít a úprava čelního průčelí z konce 19. stol. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.