Turistické cíle v okolí obce Hora Svatého Václava

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Pomník Jana Sladkého-Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Je vysoký 3,2 m. Navržen sochařem F. Hoškem a vytesán z hořického pískovce Č. Vosmíkem. Postaven r.1895.

Obdélná pozdně gotická a renesanční radnice ze zač. 16. stol. Dochovaný pozdně gotický vstupní portál. Vyhořela v l. 1547, 1708 a 1801. Barokní přestavba v r. 1693. Při přestavbě v l. 1964-1967 sloučena se sousedním barokním domem č.p. 53. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Tzv. Stará pošta v centru Klenčí pod Čerchovem je historická budova z r. 1546, která sloužila původně jako celnice, poštovní stanice a zájezdní hostinec s pamětní deskou generála A. V. Suvorova. Nyní je v ní umístěn Dům přírody Českého lesa.

Zřícenina snad královského hradu, doloženého k r. 1272 za Protivce z Herštejna. Po r. 1331 majetkem pražského biskupství. R. 1510 dobyt a rozbořen jako sídlo loupeživého Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Zachována spodní část okrouhlé věže.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Pomník vlasteneckého kněze a oblíbeného spisovatele Jindřicha Šimona Baara byl na jeho oblíbeném místě vybudován r. 1933 a po 2. světové válce obnoven r. 1947. Jeho bronzová socha je dílem Ladislava Šalouna. Z místa je daleký rozhled na celé Chodsko a pásmo Šumavy.