Turistické cíle v okolí obce Kvasejovice

nebo vyberte

Kvasejovice

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 124 záznamů, 5 / 11 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 kostel Povýšení sv. Kříže
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Sezimovo Ústí
Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.
 kostel Povýšení sv. Kříže
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Černovice
Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.
 kostel sv. Barbory
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Ratiboř
Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křeč
Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
454.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Tučapy
Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Jana Křtitele
552.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mnich
Kostel sv. Jana Křtitele v Mnichu je gotického původu z 14. stol., barokně přestavěn kolem r. 1759 a upraven r. 1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
451.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Janov
Kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově je barokního původu z let 1712-1716. Podstatně byl obnoven r. 1879 po požáru a pak v letech 1896 a 1942. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Soběslav a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kateřiny
514.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Mlýny
Kostel sv. Kateřiny v obci Mlýny je gotického původu z počátku 14. století, přestavěný r. 1609 a opravený r. 1957. Je filiálním kostelem farnosti Černovice bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 je památkově chráněn.
 kostel sv. Marka
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Soběslav
Pozdně renesanční hřbitovní kostel, doplněný barokními přístavbami. V současnosti galerie.
 kostel sv. Markéty
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Radenín
Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.
 kostel sv. Martina
426.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Bošilec
Kostel sv. Martina v Bošilci je gotického původu z konce 14. stol., opraven r. 1703 a r. 1836 doplněn o zděnou věž. Je kostele farním s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1990 součástí vesnické památkové rezervace.
 kostel sv. Mikuláše
502.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Nedvědice
Kostel sv. Mikuláše v Nedvědicích je raně gotického původu z 13. stol., přestavěn pozdně goticky v 15. stol. a barokně koncem 18. stol. Je filiálním v římskokatolické farnosti Soběslav s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.