Turistické cíle v okolí obce Hlavatce

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Socha je datována kolem r. 1740. Je v tradičním ikonografickém provedení. Pískovcová plastika světce zachyceného v pohybu a oděného do rozevlátého kanonického roucha. Socha je dílem místního sochaře. Tvoří výrazný urbanistický prvek městyse. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Sousoší Kalvarie na paměť neštěstí, ke kterému došlo 20. 6. 1753 v muničním skladu dělostřeleckého cvičiště nad Týnem nad Vltavou. To fungovalo jako základna obrany vltavotýnského mostu v letech 1749–78.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.

Původně dva domy ze 16. stol., spojené v 17. stol. Od r. 1776 zde byla císařská pošta, prvním poštmistrem byl Petr Walcher. V roce 1848 zde byl poštovní úřad zrušen. Secesní průčelí s ornamentálními a květinovými vzory z poč. 20. stol.

Reprezentativní budova staré radnice dokončena nejspíše r. 1621, za autora je pokládán Wendel Roskopf. V r. 1679 barokně upravena za účasti Antonia de Alfieriho. V r. roce 1878 za architekta Josefa Niklase pseudogoticky upraveny štíty a zvýšena věž.

Dům čp. 157 je významnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury. Poprvé je připomínán roku 1526 jako majetek měšťana Mikuláše Slanaře. Kolem roku 1570 dům vlastnila rodina Hrošků z Trkova, kteří nechali pořídit bohatou výzdobu fasád.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Vodárenská věž byla r. 1755 vystavěna díky zámecké paní Marii Terezii, rozené Šternberkové. Voda z ní byla čerpána do zámku, panského a městského pivovaru, kláštera a do kašny na náměstí. Ve 20. letech 20. století dostala věž novou fasádu.