Turistické cíle v okolí obce Hodušín

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Výklenková pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. století (datována 1757) se sochou sv. Jana Nepomuckého. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Hřbitov založen před r. 1714. Zachováno 200 barokních a klasicistních stél (některé se zajímavým dekorem) od doby založení hřbitova do roku 1938. Márnice v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu z r. 1928.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Cenný hřbitov s náhrobky barokního typu, doložen v prvé čtvrtině 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1780. Hřbitov byl používán do roku 1938. Na ploše 2996 m2 se dochovalo cca 150 náhrobků.