Turistické cíle v okolí obce Blanice

Kostel sv. Šimona a Judy byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Jako farní je uváděn roku 1352. Upraven roku 1732, kdy byla přistavena věž. Zásadní přestavbou prošel v roce 1892, kdy byl upraven podle plánů F. Ohmanna a R. Krieghamera.

Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.

Rotunda z 2. pol. 13. st. Od 14. st. patřila pod patronát premonstrátů z želivského kláštera. Vnitřní vybavení je ze 17.-18. st. Rotunda má válcovou loď, apsidu a hranolovou věž. Uvnitř jsou nástěnné malby, nyní zakonzervovány.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Na návsi v Lejčkově stojí vedle sebe kříž a dřevěná zvonička. Lze tedy předpokládat výstavbu zvoničky v 60. letech 19. stol. asi současně se sousedním křížem. Zvonička na vrcholu zakončena křížem. Prošla rekonstrukcí začátkem 21. stol. Kříž u zvonice pochází z roku 1860.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.