Turistické cíle v okolí obce Krátošice

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně filiální raně gotický kostel, snad z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň doplněna v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl opravován. Poslední výraznější úpravy proběhly ve 2. polovině 19. století.

Kostel vznikl přístavbou k pův. kapli nad údajně zázračně léčivou studánkou z r. 1542. R. 1717 byla přistavěna loď kostela, r. 1718 byla přestavěna věž (r. 1722 zvýšena). R. 1861 byl kostel přestavěn. V interiéru je mj. barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zálší je orientovaná barokní stavba z r. 1724 stavebně související s místním zámkem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel v Choustníku je gotického původu z 14. Stol., původně zasvěcen sv. Václavovi, při barokní přestavbě v letech 1673-1687 nově zasvěcen Navštívení Panny Marie. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Původní gotický kostel Nejsvětější Trojice z roku 1373, zbarokizován v letech 1743–1745. Na hřbitově náhrobek od Fr. Bílka.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.

Původně dřevěný kostel nahrazen v letech 1440-1512 gotickou trojlodní novostavbou s hranolovou věží. Opakovaně poškozen požáry a v průběhu válek, opravy v renesančním slohu. Dnešní vzhled z posledních úprav z let 1896-1898. Věž přístupná veřejnosti.

Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.