Turistické cíle v okolí obce Krátošice

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je datována chronogramem do r. 1775. Na nynějším místě v Mnichu stojí od r. 1958 a od téhož roku je zapsána v seznamu kulturních památek.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Reprezentativní budova staré radnice dokončena nejspíše r. 1621, za autora je pokládán Wendel Roskopf. V r. 1679 barokně upravena za účasti Antonia de Alfieriho. V r. roce 1878 za architekta Josefa Niklase pseudogoticky upraveny štíty a zvýšena věž.

Dům čp. 157 je významnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury. Poprvé je připomínán roku 1526 jako majetek měšťana Mikuláše Slanaře. Kolem roku 1570 dům vlastnila rodina Hrošků z Trkova, kteří nechali pořídit bohatou výzdobu fasád.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Společenské a kulturní centrum Tábora vzniklo na místě starší dřevěné budovy na východní části parkánu. Dnešní budova z let 1894–5 podle projektu Karla Jandy. Svému účelu sloužila do nevydařené rekonstrukce v 90. letech 20. stol. Znovu otevřena 2006.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Dřevěná rozhledna z roku 2014 stojí v lokalitě Svákov nad levým břehem Lužnice západně od Soběslavi. Je celoročně volně přístupná a umožňuje výhled především východním směrem k Soběslavi a vrchu Choustníku se zříceninou hradu.

Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.