Turistické cíle v okolí obce Pole

Socha je kvalitní kamenosochařské barokní dílo. Podle datace na soklu pochází z roku 1748. Památkově chráněno.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.

Zaniklý hrad ze 14. století postaven zřejmě Budislavem z Čížkova. Opuštěn již před připojením zboží k Rokycanům. Z původního názvu Strážná skála si lidé odvodili Strašná sklála. Místo je obestřeno různými pověstmi.

Barokní zámek vzniklý v roce 1721 přestavbou tvrze ze 14. století s půdorysem do tvaru písmene U v Hošticích, později Střelských Hošticích. Přízemní prostory tohoto zámku – včetně kaple – jsou klenuté.

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Na sýpku přestavěná třípatrová budova tvrze vladyků z Huzenic ze 14. století, vypálená Píseckými r. 1442 a rozšířená po r. 1450. R. 1617 odkoupená i se vsí Vrábskými z Drahenic a po úpravách využívána k zemědělským účelům.