Turistické cíle v okolí obce Lažany

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Barokní kamenný silniční most přes Mlýnský náhon v jihozápadní části města. Podklenutý nízkým polokruhovým obloukem a doplněný samostatným menším mostkem pro pěší. Dopravní stavba z poloviny 18. století. Chráněný v rámci plošné památkové ochrany.

Kamenný dvouobloukový most přes Brložský potok v západní části obce na silnici Písek-Strakonice. Datován pravděpodobně do roku 1850. V severní zídce, v jejím středu, předstupující kamenný profilovaný sokl s litinový křížkem s korpusem a dvěma postavami; ve spodní části soklu v rámci datace 1850.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

Barokní morový sloup stojí ve východní části náměstí. Sochařská práce Jana Hoffmana z r. 1725. Na trojstupňové podezdívce je trojlaločný podstavec s volutovými konzolami, na němž je sloup s hladkým dříkem a hlavicí. Na ní je umístěna zeměkoule s obláčky a andělíčky a plastika Panna Marie Immaculaty.

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.

Barokní socha antického vojáka umístěná na velkém nádvoří zdejšího zámku vedle kašny. Původně v oboře u Chrástu. Z poloviny 18. století. Socha v životní velikosti na žulovém podstavci se soklem a krycí deskou. Mužská postava oděná v šaty antického vojáka; na hlavě má helmici. Památkově chráněná.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Socha světce stojící v trianglu křižovatky v obci. Podstavec barokní, datován do roku 1726. Drobná socha sv. Jana Nepomuckého novější.