Turistické cíle v okolí obce Buzice

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Hřbitov založen kolem roku 1680. Dochováno přibližně 200 barokních a klasicistních náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1764. Poslední pohřeb v roce 1965. V letech 1991–94 byl hřbitov zrestaurován.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Hřbitov založen před r. 1740, používán do počátku 40. let 20. stol. Dochováno cca 70 náhrobků. Obřadní síň i zeď byly na počátku 80. let 20. století zbořeny.

Nový židovský hřbitov z r.1876 (starý zanikl beze stop). V l. 1968–69 zbořeny hřbitovní budovy a r. 1981 byla část náhrobků odstraněna. V r. 1991 byl hřbitov zmenšen a rekonstruován. Dochováno cca 60 novodobých náhrobků a řada podstavců a obrubníků.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov založený v polovině 17. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1669. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1710. Používán do poloviny 20. století židovskou komunitou z širokého okolí (např. z obcí Blatná, Sedlice, Nepomuk). Na ploše 3086 m2 se dochovalo cca 350 náhrobků.

Židovský hřbitov byl založen r. 1723 rozšířením staršího pohřebiště, uváděného r. 1668. Zachovalo se zde cca 170 kamenných stél z období 1755–1937 patřících židovským rodinám ze širokého okolí. Cenné barokní a klasicistní náhrobky. Novodobé náhrobky většinou rozkradeny (78 prázdných podstavců).

Pravěké hradiště na ostrožně nad soutokem potoků jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu. Doba vzniku nejasná, podle nálezů snad z mladší či spíše pozdní doby bronzové. Terénní pozůstatky, z opevnění zanesený příkop a málo zřetelný val. 2. opevnění cca 150 m přímo na vrcholu, zřejmě novověkého původu.

Vysoká zděná zvonice byla postavena na místě dřevěné předchůdkyně roku 1723 podle projektu G. Spinettiho. Po požáru roku 1834 obnovena v romantické novogotice (1835–6). Původně tvořila bránu na hřbitov okolo blízkého farního kostela. Originální barevnost fasády obnovena při opravě roku 1993.

Zvonice u kostela sv. Jiljí z r. 1670 je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních zvonic u nás. Vysoká zděná hranolová stavba je krytá cibulovou střechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší z r. 1559, ostatní přelity v 19. stol.