Turistické cíle v okolí obce Lnáře

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, vybudovaný na místě bývalé gotické tvrze. V roce 1760 upraven a rozšířen o pozdně barokní severní křídlo. Zámecký park je obklopen rybníky v místě starých příkopů tvrze. Soukromý majetek. Nepřístupný. Památkově chráněný.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.

Vodní mlýn se zachovalým mlýnským zařízením. Byl založen r. 1680. R. 1926 se zde přestalo mlít a od r. 1953 je chráněn státem jako památka. Roubená patrová budova s pavlačí je cennou ukázkou lidové architektury. Mlýn není přístupný.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Rozhledna zprovozněná 31.3.2003. Patří do řady rozhleden vystavěných jako telekomunikační věž, které současně plní funkci i rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž s kovovou konstrukcí. Výhlídka je ve výšce 25,5 m od paty rozhledny.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.