Turistické cíle v okolí obce Radomyšl

Zaniklá tvrz pravděpodobně ze 14. stol. stojící ve vsi. Je poprvé připomínána v r. 1528 při dělení majetku bratrů Dívčických ze Sudoměře. V r. 1642 označena jako pustá; později patrně obnovena (zmínka v r. 1740 o opravě střechy). Zánik neznámý. Ani místo, kde stála, není přesně lokalizováno.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

Barokní, dvoukřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem r. 1700 hrabětem Františkem Mikulášem Morzinem. Zámek je nyní majetkem města Písku a je v něm zřízen domov důchodců.

Jednopatrový dům staršího založení tvoří výrazný urbanistický prvek v jižní části náměstí. Je součástí památkové zóny města. Nyní sídlo městského úřadu.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Telekomunikační věž o výšce 50 m s vyhlídkovou plošinou z roku 2005. Plošina se nachází ve 29 m a vede na ní 152 kovových schodů.

Soubor zděných staveb mlýna s doškovými střechami a jeho zázemí (mlýnice, sýpka, chlévy, kolna, stodola). Mlýn zřejmě vznikl již ve 14. století, prvně je písemně doložen v r. 1654. Bez modernizací 20. století jde o unikátní historickou památku.

Poprvé jsou Hoštice připomínány ve jménu Viléma z Hoštic, ve 13. století. Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593. Dále je zde zámek, postavený v 17. století, patrně na místě původního sídla. Zajímavý je židovský hřbitov ze 17. století, který se nachází za obcí.

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s prof. Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.

Modlitebna a fara Církve českobratrské evangelické ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy rondokubismu. Dnes ve faře mateřské centrum, modlitebnu sporadicky využívá téměř zaniklá církevní obec.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.