Turistické cíle v okolí obce Čestice

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Hradiště patrně halštatského původu ze 6. stol. př. n. l., dobudované a rozšířené Slovany v 8. až 10. stol. n. l. Zaniklo zřejmě násilným způsobem na přelomu 9. a 10. stol. Zachované terénní stopy, zejména valy, leží mimo značené cesty.

Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.

Zaniklá tvrz beze stop u kostela sv. Vojtěcha. Pravděpodobně z 1. pol. 14. století - první vladykové se uvádí k r. 1354. Podoba a umístění neznámé - patrně na plochém hřebeni u kostela, kde stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Zanikla buď v období husitských válek či na konci pozdního středověku.

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.