Turistické cíle v okolí obce Volyně

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Vrcholně barokní kaple stojící pod cehnickými lípami na rozcestí cest mezi Cehnicí a Jinínem. Datovaná do r. 1693. Zděná omítaná na šestihranném půdorysu, s výklenkem zakončeným půlkruhem, se štukovou šambránou s motivem perlovce, zakončená trojúhelným nástavcem a krytá sedlovou střechou s prejzy.

Zděná obdélná výklenková kaple, členěná římsami. V průčelí segmentově zaklenutý otevřený výklenek; v něm nyní Panna Maria s Ježíškem. Na bocích vysoké prázdné obdélné výklenky. Kaple vrcholí trojúhelníkovým štítem se sedlovou taškovou stříškou, v jejímž vrcholu je vztyčen železný křížek.

Výklenková kaple z 1. pol. 19. století obdélného půdorysu, členěná lizénovými rámy. V průčelí polokruhová nika s mušlovým motivem, uzavřená ozdobnou kovanou mříží; v současnosti prázdná. Zakončená trojúhelníkovým štítem, zastřešeným částí jehlancové stříšky s vrcholovým kovovým křížem s paprsky.

Výklenková kaple, vložená do čela hřbitovní zdi u silnice nedaleko vstupní brány na hřbitov a do kostela sv. Brikcí. Datována do roku 1851. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti na kamenné podestě s podstavcem. Výklenek uzavřen nízkou ozdobnou kovanou mříží.

Výklenková zděná hranolová kaple, ohraničená nízkou zídkou skoro na čtvercovém půdorysu, s kovovými vrátky. Polokruhová hluboká nika v průčelí (původně s dřevěnou sochou sv. Jana Nepomuckého) i boční mělké niky v současnosti prázdné. Stojí uprostřed obce a je datovaná do počátku 19. století.

Drobná výklenková kaplička, stojící na rozcestí. Datace a zasvěcení neznámé. Bez architektonických ozdob, pouze v průčelí trojúhelníkový štít se štukovým rámem a na třech stranách (kromě zadní strany) malé půlválcové niky; v jedné obrázek Panny Marie s Ježíškem. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.