Turistické cíle v okolí obce Mrač

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.

Zámek byl přestavěn ze staršího sídla v pol. 16. stol. Po roce 1683 získala budovu kapitula sv. Víta na Pražském hradě a dala zámku nynější čtyřkřídlou podobu. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako penzion.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. R. 1420 obléhán husity. Dobyt r. 1467 Jiřím z Poděbrad. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-84 zde ruiny přestavěny na sídlo továrníka Vincenta Daňka.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.