Turistické cíle v okolí obce Mrač

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Pivovar z r. 1873, od r. 1887 majetek Františka Ferdinanda d'Este. Od konce I. světové války vlastnil pivovar stát. Dnes má formu akciové společnosti a stále vaří pivo.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).

ParaZOO byla otevřena 2.6.2012 po asi roční rekonstrukci Záchranné stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP. Záchranná stanice zde byla od r. 1994. R. 2011 byla léčebná část stanice oddělena a místo bylo upraveno výhradně na expozici zvířat, které nebylo možné po ošetření vypustit zpět do přírody.

Neoklasicistní pohřební kaple byla na hřbitově u sv. Jiljí postavena pro rod Auerspergů r. 1884. Hřbitov, na kterém stála byl zrušen roku 1979, ostatky knížecí rodiny byly přeneseny do krypty v kostele. Osamoceně stojící stavba má vstupní průčelí s trojúhelníkovým štítem, erby a nápisem PAX VOBIS.

Vodní tvrz, prvně zmiňována r. 1354 v majetku Ondřeje z Popovic. Od r. 1488 v majetku Popovských z Bezejovic, kteří ji renesančně přestavěli. Majitelé tvrze se často střídali. R. 1797 koupena Jindřichem z Rottenhanu a upravena na tkalcovnu. Po r. 1989 vrácena v restituci, postupně je rekonstruována.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Kolem r. 1762 Václav Ignác Radecký z Radče tvrz přestavěl na barokní zámek s jednoduchou disposicí se střední dvoupatrovou částí. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámku provedeny nešetrné stavební úpravy a přestává jako zámek vypadat.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.