Turistické cíle v okolí obce Vlachovo Březí

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Barokní radnice stojí na jižní straně náměstí. Byla postavena v l. 1811-1814. Patrový dům na obdélném půdoryse s krátkým bočním křídlem, postavený ve svahu, jehož výškový rozdíl je vyrovnán tarasem se schodištěm. O pěti okenních osách, se dvěma štíty, z nichž do náměstí je bohatší. Krytá mansardou.

Schmiedův pivovar byl založen v roce 1856 a v provozu byl do roku 1935, Jeho majitelé byli postupně Jan Schmied, Heřman Schmied a Ludmila Schmiedová. Jeho maximální roční produkce byla 4 000 hl. Dnes (2014) je areál v dezolátním stavu a dále chátrá.

Betonový obloukový most přes Teplou Vltavu postavila v Horní Vltavici r. 1926 firma Pittel a Brausewetter Betonbau Praq náhradou za již nevyhovující dřevěnou stavbu z pol. 18. stol. Do stavby nového mostu byla zakomponována i původní barokní kaple svatého Jana Nepomuckého.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

Křemencový val dlouhý cca 3,8 km, táhnoucí se od Prachatic severovýchodně. Dosahuje výšky až 15 metrů a byl v historii několikrát využit při obléhání města. V r. 1905 byl pojmenován Schillerova skála, po r. 1918 byl označován jako Žižkova skalka, která byla r. 1989 vyhlášena přírodní památkou.

Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Na kamenný pilíř někdejšího dřevěného mostu přes Blanici byla v I. polovině 18. století osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě dnešního přemostění byla přemístěna na zábradlí pravobřežního předmostí. Pozoruhodný je text chronogramu na přední straně soklu v dobové češtině.

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Vyznačena je až na mapě stabilního katastru z roku 1837. Světec je znázorněn tradičně v kněžském rouchu, s biretem a kovovou svatozáří s pěti hvězdami. U nohou má sošku andílka. Památkově chráněna od roku 1958.

Socha sv. Vojtěcha na náměstí nedaleko bývalé radnice pochází z roku 1802. Na třístupňové podestě a podstavci stojí světec v klasickém ikonografickém pojetí, s plnovousem, žehnající, s mitrou na hlavě a oděný v biskupský oděv, v levé ruce drží knihu řádových pravidel a přidržuje biskupskou berlu.