Turistické cíle v okolí obce Zhoř

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.

Jediný řetězový most v Evropě v empírovém slohu postavený r. 1848, podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera, byl na současné místo po kouskách přenesen z Podolska v letech 1960-1974.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.

Socha světce z doby kolem r. 1740 provedena v tradičním ikonografickém zobrazením v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Světec oděn jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží korouhev s křížem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého je z roku 1893. Restaurováním r. 2015 získala současný vzhled včetně detailů, očních panenek a nového podstavce. Díky očním panenkám je více realistická a zároveň ji to oživuje. Socha je evidována mezi lokálními objekty památkového zájmu.

Socha je datována kolem r. 1740. Je v tradičním ikonografickém provedení. Pískovcová plastika světce zachyceného v pohybu a oděného do rozevlátého kanonického roucha. Socha je dílem místního sochaře. Tvoří výrazný urbanistický prvek městyse. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Plastika datována kolem r. 1740. Ústřední postavou je Bůh Otec, mezi jehož koleny klečí Ukřižovaný Kristus, mající na prsou holubici, Ducha svatého. Bůh Otec má na hlavě tiaru. Podpírá břevno kříže s ukřižovaným Synem. Kvalitní barokní plastika tvoří výrazný urbanistický prvek. V seznamu památek od r. 1963.