Turistické cíle v okolí obce Zběšičky

Zámek vystavěn r. 1635, rozšířený koncem 18. st. a znovu pak koncem 19. st. Při nešetrné přestavbě v padesátých letech 20. st. zcela zlikvidován zámecký ráz budovy.

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Tvrz ve Vlksicích byla postavena v pol. 16. stol., kdy Vlksice drželi Tetourové z Tetova. V r. 1537 se zmiňuje Bedřich Vlček z Tetova. R. 1570 ji koupil Jiřík Těmín z Těmic, dále se majitelé často střídali. Od r. 1689 sloužila jako sýpka. Od r. 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.

Výklenková pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. století (datována 1757) se sochou sv. Jana Nepomuckého. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Hřbitov byl založen v 19. století a sloužil do roku 1940. Dochovalo se asi 100 moderních náhrobků. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo.

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.