Turistické cíle v okolí obce Jestřebice

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Nový hřbitov vznikl ve 2. pol. 20. stol. Objekt hřbitovní kaple na novém hřbitově slouží jako smuteční obřadní síň pro rozloučení se zesnulými. Konkrétní jméno architekta nebo projektanta není v běžně dostupných památkových seznamech zaneseno. V letech 2013 – 2014 prošla kaple rekonstrukcí.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.

Tvrz postavili Rožmberkové jako sídlo purkrabího v průběhu 13. stol. R. 1480 byla v držení Kozských z Kozího, r. 1536 prodána městu Tábor. R. 1547 ji koupil hrabě z Gutštejna a r. 1549 Ladislav z Lobkowicz. R. 1638 byla zčásti zbořena; koncem 17. stol. obnovena. R. 1829 ji koupil Jan Nádherný.

Novogotický zámek postavený v letech 1878–1882 Otomarem Nádherným z Borutína. Kolem rozlehlý anglický park. Nyní v soukromém majetku.