Turistické cíle v okolí obce Čížová

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.

Lokalita považována za viereckschanze, keltskou čtyřúhelníkovou svatyni. Keltský původ není archeologicky prokázán. Opevněná čtvercová plocha má rozlohu 0,5 ha chráněna hlinitopísčitým valem s příkopem, až 3,5 m vysokým a dlouhým cca 68 m.