Turistické cíle v okolí obce Dolní Nerestce

Raně gotický kostel z prvé poloviny 13. století (portál datován mezi 1240 až 1250), barokně přestavěn v letech 1724–1726. Ve vybavení gotická madona z doby kolem r. 1450.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Jako farní je uváděn roku 1353. Z gotické stavby se zachovala jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn a rozšířen? roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži druhotně osazen portál ze 13. století.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v pol. 18. stol. Cínová křtitelnice z poloviny 16. stol.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Sídlo rodu Lašovských z Lašovic z pol. 15. stol. či třetiny 16. stol. Zmínka o ní je z r.1547. V r. 1604 ji koupil Jan Jiří ze Švamberka a připojil ji k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla a byla začleněna do hospodářského dvora.

Z tvrze z 15. stol. se zachoval lichoběžníkovitý palác se dvěma podlažími. Obec prvně zmiňována již po roce 1300. V roce 1455 byly Lety připojeny ke Zvíkovu a po roce 1480 patřili k panství Orlíka. Objekt je součástí kulturní památky zemědělský dvůr Schwarzenberský.