Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.
Románský kostel z přel. 12/13. stol. cca 1340 goticky přestavěn (závěr s transeptem, malby). V pramenech poprvé 1341. Úpravy v pozdní gotice, renesanci (věž 1616, zvony 1597, 1612), baroku (1635 kaple, 1696 nová okna, 1693 hlavní oltář, 1762 věže a sakristie). 1770 poškozen bleskem, vzápětí opraven.
Raně gotická trojlodní pseudobazilika z 1. pol. 13. stol. Hodnotný portál z roku 1489. Renesanční štíty severní lodi jsou z 16. století. V letech 1741–43 přistavěna barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. V roce 1886 byl chrám částečně regotizován.
Barokní kostel z let 1722–1723 na místě dřevěného kostela z r. 1352. Starý kostel zničen při požáru r. 1720. Nový kostel nechal vystavět řád křižovníků s červenou hvězdou za velmistra Böhma. V interiéru díla od V. V. Reinera.
Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.
Pozdně gotický až renesanční hřbitovní kostel z let 1549-76. V r. 1949 hřbitov zrušen a v 70. letech přeměněn na pietní park. Kostel slouží jako koncertní síň. V interiéru pozdně renesanční kazatelna a originály barokních plastik z kamenného mostu.
Kostel gotického původu, snad již z pol. 13. stol. Radikálně přestavěn barokně v první pol. 17. století. V prvé pol. 18. století byla k lodi přistavěna kaple sv. Barbory. Zařízení vesměs od místního sochaře J. Hammera z pol. 18. století.
Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).
Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.
Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.
Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.
kostel Proměnění Páně 
