Turistické cíle v okolí obce Varvažov

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s prof. Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum.

Stylově čistá empírová kaple z roku 1817, sloužící jako rodinná hrobka tehdejších majitelů panství, Vratislavů z Mitrovic. Jejím autorem byl J. F. Jőndl. Na hřbitově jsou starší plastiky místního barokního sochaře J. Hammera.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.

Hrob prof. Augusta Sedláčka (1843-1926), významného českého kastelologa, se nachází na starém městském hřbitově v Písku, který byl sice roku 1949 zrušen a později přeměněn na pietní park, ale byly na něm zachovány náhrobky některých významných osobností, mezi nimi i Sedláčkův.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.