Turistické cíle v okolí obce Stará Dobev

Původně jednolodní gotický kostel (doba založení nejasná) s pravoúhle zakončeným presbytářem. Přestavěný a upravený v letech 1712-1714. Roku 1852 nebo 1862 přistavěny obě boční lodi a od základu nově vystavěna věž. Po přestavbách nyní na půdorysu řeckého kříže. Památkově chráněný.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Jako farní je uváděn roku 1353. Z gotické stavby se zachovala jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn a rozšířen? roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži druhotně osazen portál ze 13. století.

Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století prošla několika přestavbami, zejména v letech 1668-70 a 1713 (přistavěna věž). Okolo kostela hřbitov s kamennou ohradní zdí, branou a řadou zajímavých náhrobků.

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Raně barokní kostel postavený v letech 1695–97 na místě raně gotického kostela, zničeného za třicetileté války. Autorem projektu byl architekt J. A. de Maggi.V interiéru byla objevena unikátní freska, znázorňující upálení M. Jana Husa. .

Kostel postavila pravděpodobně kolem roku 1270 zvíkovská královská huť. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům, severní utrakvistům. Poslední výrazná přestavba kostela proběhla v 18. století.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.