Turistické cíle v okolí obce Stará Dobev

Památkově chráněný ocelový silniční most přes Blanici z roku 1884. Na jeho místě bývala dřevěná lávka pro pěší, povozy a jezdci používali vedlejší brod. Mostní konstrukci dodala a sestavila firma Bondy z Prahy.

Hřebčín vybudovaný v roce 1902 navazuje na tradici chovu koní pro armádu, který v Písku probíhal od roku 1811. Architektonicky zajímavý, památkově chráněný komplex budov z režného zdiva se secesními detaily.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Nový židovský hřbitov z r.1876 (starý zanikl beze stop). V l. 1968–69 zbořeny hřbitovní budovy a r. 1981 byla část náhrobků odstraněna. V r. 1991 byl hřbitov zmenšen a rekonstruován. Dochováno cca 60 novodobých náhrobků a řada podstavců a obrubníků.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Pravěké hradiště na ostrožně nad soutokem potoků jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu. Doba vzniku nejasná, podle nálezů snad z mladší či spíše pozdní doby bronzové. Terénní pozůstatky, z opevnění zanesený příkop a málo zřetelný val. 2. opevnění cca 150 m přímo na vrcholu, zřejmě novověkého původu.

Vysoká zděná zvonice byla postavena na místě dřevěné předchůdkyně roku 1723 podle projektu G. Spinettiho. Po požáru roku 1834 obnovena v romantické novogotice (1835–6). Původně tvořila bránu na hřbitov okolo blízkého farního kostela. Originální barevnost fasády obnovena při opravě roku 1993.

Zděná hranolová zvonice z roku 1575, postavena nákladem vdovy po měšťanu Jiřím Kahounovi. Býval na ní zvon mistra Brikcího z Cinperka z doby výstavby zvonice. Po zrušení hřbitova přenesen, dnes je na věži kostela Povýšení Svatého Kříže.

Zvonice u kostela sv. Jiljí z r. 1670 je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních zvonic u nás. Vysoká zděná hranolová stavba je krytá cibulovou střechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší z r. 1559, ostatní přelity v 19. stol.