Turistické cíle v okolí obce Putim

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.

Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.