Turistické cíle v okolí obce Vřesník

nebo vyberte

Vřesník

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 198 záznamů, 9 / 17 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Humpolec
Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho).
 kostel sv. Šimona a Judy
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Buřenice
Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.
 kostel sv. Tomáše z Canterbury
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Cerekev
Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.
 kostel sv. Václava
402.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Kostel sv. Václava raně gotického původu postaven před r. 1207 ve tvaru kříže, r. 1569 přestavěn renesančně a r. 1735 rozšířen o dvě boční lodi. Věž o výšce 35 m má typické dřevěné patro v podobě středověkého podsebití. Mobiliář převážně barokní, za oltářem barevná okna podle Maxe Švabinského.
 kostel sv. Václava
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Branišov
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.
 kostel sv. Víta
570.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Lipnice nad Sázavou
Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.
 kostel sv. Víta
Pelhřimov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.
 kostel sv. Víta
385.0 m. n.m.
Zahrádka
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Paseka
Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.
 kovárna
640.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Zbilidy
Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.
 Křivsoudov
hrad, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.
 Křivsoudov
Panský zámeček
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.