Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Barokní boží muka s hranolovým dříkem z roku 1696. Původně stávala u Starého Pelhřimova nad Strachovem. Do Děkanské zahrady byla přenesena ve 20. století. Mají vysoký hranolový sokl, zdobený na všech stranách nápisy. Dřík je zdoben rytinami symbolů Kristova utrpení. Památkově chráněna od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

V zatopeném žulovém lomu "Jednička" u Lipnice nad Sázavou se nachází téměř třímetrový reliéf představující obří ucho na paměť špiclování za bývalého režimu. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka a skupiny mladých kameníků.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Na místě současných barokních budov stával po roce 1400 gotický dvorec, chráněný městskými hradbami. Po požáru v roce 1766 byla středověká stavba nahrazena barokní. Průčelí pochází z konce 18. století. Ze středověké stavby se zachovaly stavební detaily, jako jsou portálky a kamenná ostění oken.

Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.

Evropsky významná kubistická stavba podle projektu architekta Pavla Janáka. Vystavěna v letech 1912–1913 stavitelem Karlem Postráneckým pro Jana Drechsela, tehdejšího pelhřimovského okresního hejtmana a císařského radu. Dnes firemní sídlo.