Turistické cíle v okolí obce Humpolec

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.

Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.

„Zlatý voči“ jsou třetí částí triptychu zvaného Národní památník odposlechu. Dílo sochaře Radomíra Dvořáka pochází z roku 2007.

Městská zvonice pod hradem Lipnice stojící na základech obranné věže. Postavena v 18. století v barokním slohu.

Dřevěná hranolová zvonice na vysoké kamenné podezdívce, pocházející pravděpodobně ze 17. století.

Dřevěná vzpěradlová zvonice s hranolovým zvonovým patrem. Postavena v 16. století, zvony z r. 1544 a 1560.

Samostatně stojící vzpěradlová polodřevěná barokní zvonice z konce 17. či z počátku 18. století. Má čtvercový půdorys, přízemí je z lomového kamene, zvonové patro je dřevěné. Zvonice má stanovou střechu krytou šindelem. Dva zvony (z let 1500 a 1655) jsou zavěšeny na vzpěradlové konstrukci.