Turistické cíle v okolí obce Zahrádka

nebo vyberte

Zahrádka

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 173 záznamů, 5 / 15 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kaple sv. Jana Nepomuckého
539.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Roučkovice
Drobná zděná návesní kaple z přelomu 18. a 19. stol. Střecha se čtyřbokou lucernou krytou cibulí, završenou makovicí s křížkem. V lucerně umístěn zvon z roku 1759. Na stěnách objeveno několik vrstev nástěnných dekorativních maleb. Před kaplí litinový kříž zdobený květinovou ozdobou z r. 1898.
 kaple sv. Jana Nepomuckého
528.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Zahrádka
Kaplička z r. 1800, tradiční kulturně-historická součást venkovského prostředí. Před vstupem pamětní kamenný kříž s korpusem Krista. Kaplička zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová šindelová střecha. Zvonička s oplechovanou cibulkou. Zapsána do seznamu památek r. 1963.
 kaple sv. Kříže
Kalvárie, kostel Nalezení sv. Kříže
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.
 kaple sv. Magdaleny
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina,
Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.
 kaple sv. Maří Magdalény
582.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.
 kaple sv. Mikuláše
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.
 kaplička
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Ves
Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.
 kaplička sv. Jana Nepomuckého
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Těchoraz
Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.
 kašna se sochou sv. Jakuba Většího
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.
 klášter benediktinů/premonstrátů s kostelem Narození Panny Marie
406.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
 Kočičí hrádek
440.0 m. n.m.
Starý zámek, Košetice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
 Konipas
470.0 m. n.m.
Hořepník, Konipasy
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Březina
Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.