Turistické cíle v okolí obce Zahrádka

Klasicistní výklenková kaple pochází z 2. čtvrtiny 19. stol. Umístěna ve zdi před průčelím zámku. V nice novodobá socha světce z umělého kamene. Nároží členěna pilastry. Střecha sedlová, na hřebeni kovaný křížek. Originál sochy v Pacovském muzeu. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Drobná zděná návesní kaple z přelomu 18. a 19. stol. Střecha se čtyřbokou lucernou krytou cibulí, završenou makovicí s křížkem. V lucerně umístěn zvon z roku 1759. Na stěnách objeveno několik vrstev nástěnných dekorativních maleb. Před kaplí litinový kříž zdobený květinovou ozdobou z r. 1898.

Kaplička z r. 1800, tradiční kulturně-historická součást venkovského prostředí. Před vstupem pamětní kamenný kříž s korpusem Krista. Kaplička zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová šindelová střecha. Zvonička s oplechovanou cibulkou. Zapsána do seznamu památek r. 1963.

Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.

Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.

Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.

Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.