sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Louňovice pod Blaníkem
Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Ves
Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Zárybničná Lhota
První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Petrova Lhota
Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Březina
Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.
Kostel je pozůstatkem ženského kláštera premonstrátek, který byl založen v pol. 12. st. Za husitských válek zanikl. Kostel byl původně gotický, v 2. pol. 17. st. byl barokně přestavěn.
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací