Turistické cíle v okolí obce Křeč

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je datována chronogramem do r. 1775. Na nynějším místě v Mnichu stojí od r. 1958 a od téhož roku je zapsána v seznamu kulturních památek.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Špýchar postaven v první pol. 19. stol. z podnětu profesora Bernarda Bolzana. Fungoval jako Obilní družstevní záložna, asi první v Českých zemích. Rekonstrukce roku 2005.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.