Turistické cíle v okolí obce Křeč

Na místě tvrze ze 14. stol. postaven zámek poč. 16. stol. Ten v letech 1786–1798 rozšířen a přestavěn v pozdně barokním slohu. Na zámku pobýval profesor Bernardo Bolzano. V současnosti zde umístěn Ústav sociální péče pro mentálně postižené.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Výklenková kaple stojící u silnice mezi obcí Turovec a Měšicemi a Kozím, cca 1,6 km od Turovce. Kdy byla postavena ani její zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném půdorysu na vysokém soklu; v průčelí s mírně odsazeným půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá je stanovou střechou s taškami.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.