Turistické cíle v okolí obce Mnich

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.

V rohu ohrazení hřbitova v Kostelní Radouni stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kterou r. 1771 pořídil místní farář Šebestián Václav Želivský. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je datována chronogramem do r. 1775. Na nynějším místě v Mnichu stojí od r. 1958 a od téhož roku je zapsána v seznamu kulturních památek.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Synagoga postavena Štěpánem Walserem r.1855, napodobuje asyrskobabylonskou architekturu. Devastace během 2.světové války. Do r.1989 sklad Spojených kartáčoven Pelhřimov. Po převodu do vlastnictví Židovské náboženské obce zahájeny zabezpečovací práce.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.