Turistické cíle v okolí obce Kamenice nad Lipou

Prostá barokní kaple na obdélném půdorysu byla postavena na konci 17. století. V roce 1788, za josefinských reforem, byla odsvěcena a prodána pelhřimovskému meštanu Václavu Kolínskému. Dnes je opravena a znovu vysvěcena.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého ve Vlčetíně pochází z r. 1784. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Nové Včelnici je pozdně barokní stavba z 2. pol. 18. století. V r. 2010 prošla celkovou opravou. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.

Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

gotická kaple z r. 1348, přestavěna renesančně r. 1554 a 1595. R. 1841 pod kaplí zřízena krypta. Osmiboká stavba s jehlancovitou střechou. Interiér zaklenut osmidílnou klenbou, zdi zdobeny malbami z 16. století.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.