Turistické cíle v okolí obce Želiv

Skromná, neokázalá stavba s jednoduchou zvonicí, na východní straně půlkruhově uzavřená. Zvonice na západní straně kaple je podepřená dvěma sloupy a částečně vestavěná do kaple. Zasvěcena sv. Petru a Pavlu roku 1902.

Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.

Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.

Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.

Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.

Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.