Turistické cíle v okolí obce Onšov

nebo vyberte

Onšov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.46 sec
 kostel sv. Šimona a Judy
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Buřenice
Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Lukavec
Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.
 kostel sv. Václava
588.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Cetoraz
Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.
 kostel sv. Václava
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pacov
Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.
 kostel sv. Víta
385.0 m. n.m.
Zahrádka
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Paseka
Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.
 kostnice
Zdislavice
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.
 Křivsoudov
hrad, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.
 Křivsoudov
Panský zámeček
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.
 křížový kámen
590.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Staré Hutě
Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.
 Ledeč nad Sázavou
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Ledeč nad Sázavou
Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.
 Lhotice
Nová tvrz, Horní tvrz
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Lhotice
Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.
 Lhotice
Stará tvrz, Dolní tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Lhotice
Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.