Turistické cíle v okolí obce Košetice

Neslohový kostel postavený r. 1701 na místě dřevěného kostela z r. 1645. R. 1898 byla zvýšena věž. R. 1954 byl vchod z jižní strany zazděn a byl probourán nový vchod ze severu.

Kostel byl založen v první polovině 12. stol., zmiňován r. 1184. Po požáru r. 1278 přistaven presbytář. V r. 1359 byla přistavěna kaple Panny Marie, v r. 1365 kaple Všech Svatých, které by v r. 1734 spojeny. Po r. 1989 byl kostel opraven.

Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.