Turistické cíle v okolí obce Březina

Hodnotná barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle datace na soklu v roce 1693. Stojí na vysokém hranolovém soklu, zdobeném rytými rámy, nápisy s chronogramem a datací. Mají oblý dřík, který je nepatrně vypuklý do soudkovitého tvaru, hranolovou kapličku s nikou. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.