Turistické cíle v okolí obce Kámen

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Klasicistní synagoga s novorománskými prvky, snad z počátku 19. století. Přestavěna byla na počátku 30. let 20. století. Náboženským účelům sloužila do druhé světové války, od 50. let je využívána k hospodářským účelům. V sousedství stával domek správce, který byl na poč. 21. století ubourán.

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.

Na místě tvrze ze 14. stol. postaven zámek poč. 16. stol. Ten v letech 1786–1798 rozšířen a přestavěn v pozdně barokním slohu. Na zámku pobýval profesor Bernardo Bolzano. V současnosti zde umístěn Ústav sociální péče pro mentálně postižené.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.