Turistické cíle v okolí obce Nový Rychnov

Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Objekt fary na místě středověké tvrze, původně obklopené vodními příkopy. Současná podoba je dána renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Kulturní památka ČR.

Návesní kaple z 18. či začátku 19. století. Má čtvercový půdorys, vstup je pravoúhlý a malá okénka v bočních stěnách jsou zaklenuta do půlkruhu. Uvnitř je kaple plochostropá. Kaple má stanovou šindelovou střechu se zvoničkou. Tato drobná sakrální lidová stavba je památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná návesní kaple z 19. století má neobvyklý kruhový půdorys. Jedná se o zděnou stavbu s hladkou fasádou bez ozdob, v průčelí je pravoúhlý vchod. Interiér je plochostropý. Zastřešena je polygonální jehlancovou střechou, zakončenou makovicí a křížem. Státem chráněna je od roku 1958.

Kaple na návsi pochází z roku 1865. Vedle ní žulový podstavec, fragment krucifixu.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.