Turistické cíle v okolí obce Nový Rychnov

Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Objekt fary na místě středověké tvrze, původně obklopené vodními příkopy. Současná podoba je dána renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Kulturní památka ČR.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.