Turistické cíle v okolí obce Řeženčice

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1667. Na podstavci je málo zřetelný reliéf pušky. Jednoduchá kaplička je zdobena ze tří stran mělkými nikami. Na vrcholu kapličky je kovový dvouramenný kříž. Boží muka jsou památkově chráněna.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je šestiboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškami. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.

Žulová boží muka pilířového typu stojí v zahradě domu č.p. 106 na jihovýchodním okraji obce Rohozná. Mají tvar obvyklý pro kamenná barokní boží muka v této oblasti, jejich stáří se však nepovedlo v dostupných zdrojích dohledat. Zakončena jsou trojramenným křížem. Nejsou památkově chráněná.

Žulová pilířková boží muka s datací do r. 1740 a iniciálami ILS na soklu jsou vezděná do zdi terasy u domu čp. 849. Původně stála na místě domu mezi dvěma lipami. V r. 1935 byla přesunuta do současné polohy, při přesunu byly v zemi kolem nich objeveny lidské kosti. Památkově chráněná od r. 1958.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Drobná sakrální památka patřící do souboru desíti chráněných barokních božích muk, který vznikl v době od poloviny 17. do poloviny 18. století. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena dvojitým kovovým křížem.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.