Turistické cíle v okolí obce Řeženčice

Barokní žulová boží muka z roku 1760. Subtilní hranolový pilíř je zdobený rytými rámy. Ukončený je profilovanou římsou. Čtyřboká lucerna je hrotitě zakončená, na vrcholu je kovový latinský křížek. V hrotité čelní nice je novodobý obrázek. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

Částečně poškozená žulová barokní Boží muka z roku 1740. Dolní část tvoří podstavec s vytesanými nápisy, na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou hlavicí. Zakončení (pravděpodobně koule s křížkem) chybí, zachoval se jen kovový trn, na kterém bylo upevněno. Boží muka jsou chráněnou památkou.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.