Turistické cíle v okolí obce Starý Pelhřimov

Návesní kaple bez datování odpovídá svým charakterem podobným sakrálním lidovým stavbám z přelomu 18. a 19. století v tomto regionu. Dle tvarování hlavní římsy byla pravděpodobně postavena mezi lety 1790 – 1820. Kaple má čtvercový půdorys o rozměrech 3x3 metry. Památkově chráněná od roku 1958.

Kaple na návsi pochází z roku 1865. Vedle ní žulový podstavec, fragment krucifixu.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Původně hrad z 12.-13. st. byl v 16. st. přestavěn na zámek. R. 1708 byl karmelitány přestavěn na barokní klášter. Za Josefa II. byl zrušen. V 19.st. se zde narodil A. Sova. Po r. 1945 zde byla kasárna. Dnes je užíván ke kulturním potřebám.

Památník u železniční zastávky Leskovice, jemuž dominuje pomník z r. 1961, připomíná tragédii z konce 2. světové války, kdy ve dnech 5.-6. května 1945 bylo německými fašisty zavražděno 26 obyvatel a vesnice vypálena. Areál je památkově chráněn od r. 1958.

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.