Turistické cíle v okolí obce Radětín

Barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla roku 1689 postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku nad zázračným pramenem. Na počátku 20. století byl do štítu zasazen reliéf znázorňující křest Ježíše Krista od významného sochaře Františka Bílka. Za kaplí je krátká štola, tzv. poustevna.

Kaplička z r. 1800, tradiční kulturně-historická součást venkovského prostředí. Před vstupem pamětní kamenný kříž s korpusem Krista. Kaplička zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová šindelová střecha. Zvonička s oplechovanou cibulkou. Zapsána do seznamu památek r. 1963.

Drobná zděná návesní kaple z přelomu 18. a 19. stol. Střecha se čtyřbokou lucernou krytou cibulí, završenou makovicí s křížkem. V lucerně umístěn zvon z roku 1759. Na stěnách objeveno několik vrstev nástěnných dekorativních maleb. Před kaplí litinový kříž zdobený květinovou ozdobou z r. 1898.

Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.

Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.

Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.

Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.