Turistické cíle v okolí obce Křemešník

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.

Křížový kámen, údajně středověký, dle nezřetelného letopočtu z r. 1335. Objeven byl r. 1907. Kámen má rozměry 80x43x14 cm, jedná se pravděpodobně o fragment, jehož horní část byla odlomena. Je na něm reliéf kříže ve tvaru T a rytiny ženské a mužská postavy. Ke kameni se vztahují tři různé legendy.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.

Na místě původní tvrze vystavěn prostý zámek. V druhé pol. 20. stol. v majetku státního statku a začala jeho devastace. V restitucích navrácen původním majitelům a ani za dalších majitelů nedošlo k záchraně zámku.

Žulová replika křížového kamene, zvaného Pechův pamětní kámen, vznikla v roce 2020 nákladem obce Krasíkovice. Původní kámen byl ze 17. století, od roku 1953 je kulturní památkou a po řadu desetiletí je ztracen. Kromě informací na evidenční kartě památky z roku 1963 o něm nejsou známy další údaje.

Železná rozhledna na Křemešníku, postavena r. 1993 v nadmořské výšce 765 m n.m., vysoká 52 m. Asi 400 m od věže stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice.

Pivovar z r. 1756, navazující na právovarečnou tradici města a na vrchnostenský pivovar vybudovaný po r. 1597. Několikrát modernizován a přestavován. Stále funkční, nabízí exkurze.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.