Turistické cíle v okolí obce Křemešník

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Památkově chráněná přehrada, postavena pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka v l. 1921–27 podle projektu Josefa Řeřichy. Hráz dlouhá 118 m je z lomového kamene. Objem nádrže je 2,32 mil. m3 a plocha hladiny 38 ha.

Vodní nádrž Trnávka byla vybudována v letech 1977–1981 na řece Trnavě mezi Želivem a Červenou Řečicí. Jejím účelem je stejně jako u jiných představných nádrží zachycení splavenin, které by znečišťovaly vodárenskou nádrž Švihov na Želivce. Rekreačně využívané přehradní jezero má rozlohu 98 ha.

Vodní nádrž Vřesník je vyrovnávací nádrž na řece Želivce z let 1925-1928, která se nachází necelý kilometr východně od Želiva u osady Vřesník. Slouží k částečnému vyrovnání průtoků pod elektrárnou Sedlice. Kamenná hráz o délce 78,7 m a výšce 9,5 m vytváří jezero o rozloze 17 ha.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.